Toeretická témata, na která jsme při své magické činnosti narazili: Já & magie, životní cíle, postmoderna, otázka prvotního hříchu. Úvahy, eseje, osobní poznámky, nápady.
Uria Sophia: Moje božstvo
Vyšel rozsévač, aby rozséval símě své. A když on rozséval, padlo jedno podél cest i bylo pošlapáno, a ptáci nebeští sezobali je. A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, protože nemělo vláhy. Jiné pak padlo mezi trní, a spoluvzrostlé trní udusilo je. A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, přineslo užitek stonásobný. (Luk.8,5-8).
Svou úvahu začínám psát již podruhé. První byla, díky, mé nepozornosti, o magickém vědomí. Vědomí a myšlení k sobě mají velice blízko, neboť obé souvisí se vzdušnou sefirou Tipheret. Představuji si ji jako jemnohmotné světlo, které je pořád v pohybu a neustále se přelévá, formuje. Vstřebává do sebe vše neznámé a proměňuje v záři. Podobné vlastnosti vidím i u magického myšlení či vědomí. Vzájemně se podmiňují - aby se mé vědomí rozšiřovalo, musím magicky myslet, tzn. myslet vědomě.
Hathor je sluneční bohyní, uctívanou ve starém Egyptě již před rokem 2700 př.n.l. Je bohyní lásky, opojení a plodnosti, krásy, radosti, tance a hudby, je ochránkyní žen při porodu a průvodkyní zemřelých. Je považována za bohyni nebes, ale nejsou ji cizí nerostné říše země.
Podle nejnovějších pozorování vědci odhadují, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let (10 -43). Nelze si představit, co bylo před počátkem – před velký třeskem (v současnosti je to jediná teorie, která přijatelně popisuje to, co lze ve vesmíru pozorovat, ale je nemožné ji dokázat). Vědci říkají, že tuto formulaci nelze vůbec říct, neboť velkým třeskem vše začíná, před ním tedy neexistovalo nic, nebo spíš existovalo jen to nic. Nebyl žádný čas, prostor, proto nelze říct „před velkým třeskem“. Prostor i čas vznikají spolu s velkým třeskem, mylná je tedy představa výbuchu. Od počátku se vesmír začal rozpínat. Byl menší než špička jehly a byl nepředstavitelně horký, rozpínáním se vytvořil do podoby, která je nám dnes dobře známá.
* Oba filosofické směry, o kterých dál píšu, nemám moc rád; případají mi hloupé a užvaněné. Následující text může proto obsahovat faktické chyby, doufám jen, že jich nebude mnoho.
Malé zamyšlení nad tím,co je PRVOTNÍ HŘÍCH.
Je to oddělení člověka od jednoty.Souvisí s jeho stvořením i dalším vývojem. Člověk byl stvořen duchovními silami.Jeho vývoj trval miliony let. Na stvoření těla i vědomí se podílelo mnoho duchovních sil,od vyšších až po nižší hierarchie a některé síly působí na člověka stále .Na určitém stupni vývoje působí síly, které způsobují, že světlo, jenž je součástí člověka se ,,odívá\\\" do hmoty/fyzické tělo/kde je uvězněno. Toto světlo,v němž jsou uloženy všechny informace celého bytí, vše čím člověk už prošel, je zdrojem ohromné síly.
V roce 2005 jsem si pod vánoční stromeček zakoupila Tarotové karty. Významům jsem moc nerozuměla, ale intuitivně jsem vytušila, jestli karty ukazují situaci dobrou nebo špatnou. Docela často navštěvuji knihkupectví, a tak jsem narazila na knihu Zuzany Antares učebnice výkladu tarotu. Po přečtení knihy jsem se rozhodla tarot studovat.
Z hlediska velikosti a stáří vesmíru, či střídání vývojových cyklů je snad absurdní prvotní hřích kamsi zařadit. V bibli je psáno : na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha, možná zde bych mohla začít uvažovat. Uvažovat rozumem člověka, který z toho všeho vznikl, rozumem, který není ani schopen, či nemá kapacitu prvotní hřích pochopit.
Jak praví kabalisté, možná, že se Bůh chtěl podívat sám na sebe tak si vytvořil prostor, stáhl se a začal tvořit. Nechtěl být sám, tak si začal \"hrát\", začal si hrát vědomě, protože pouze vědomý čin může být projevený.
Je to síla nebo bytost, která existuje uvnitř mě. Je tam stále ve světlých i temných obdobích života, nutí mě jít stále dál, nevzdávat se.
Když si odmyslím veškeré své pocity a dojmy, tak se vnitřní slunce bude jevit jako jsoucno, které oživuje neživou hmotu a díku němu pak ona může existovat. Je bytí samotné a také jeho podstata.
Prvotní jednota je ideál, který přechází do aktuálna.
Rozsekáním Osirida na kousky vzniká mnohost, Set svým nástrojem rozdělení – srpem – trhá
jednotnost. Isis skládá Osiridovy části atd., je umírající bůh, světlo uvězněné do hmoty. Prvotní hřích bych neviděla v uvěznění světla (oživuje hmotu, není pak temná), ale v tom, že by se nemělo uvolnit a vrátit se „domů“, tam, odkud vzešlo. Ve starých mýtech je původní jednota Bohyně roztržena mečem, je to - nástroj rozdělení i spojování, je to vědomí, skrze nějž – prvou cestu – může dojít k návratu do původní jednoty.
zvláštní spojení slov s přímo uhrančivou magickou mocí, jež zcela a od základu ovlivnilo životy nespočtu generací:
do morku kostí vštípená informace, že svým zrozením je každý člověkautomatickyadeptem pekla. A to prově díky PRVOTNÍMU (dědičnému) hříchu, jenž je jakousi „skvrnou“ na duši, porušující přirozenost tak, že ta spíše než k dobru, tíhne ke zlu.
Dračí bohyně rodí svět. A rodí jej stále. Tak vzniká svět podle mýtického příběhu. Duše, která přechází z jednoty božského světa, ze světa duchovního, do hmoty, světa mnohosti, je materiálním světem omezena.
Ve spojení s duchovním světem zůstává za určitých podmínek, ale těch ve světě materie, ve světě hmotném není mnoho. Duchovní svět je zastřen závoji, které vznikají působením Luciferských a Ahrimanských sil.
Rozdělila jsem strážce do 3 rovin, ačkoliv se mi zdá, že by stačily dvě roviny. A nevím, jestli to, co jsem nazvala první rovinou vůbec patří do jeho působnosti. Tu, která je asi nejvíce obrazná, je teď pro mě i hodně sporná, neboť míra projekce v ní bude značná. Přesto ji také uvedu, neboť jsem o ni mluvila na setkání v Kuňkách .
Intuitivní vnímání údálostí běžného dne. Víte, že to tak bude, či nebude aniž by bylo zřejmé proč a nic z okolních událostí k tomuto závěru nevede. Prostě to víte. Týká se to běžných záležitostí ve kterých jsem buď nějak se situací spojena, nebo k níž nemám vůbec žádný vztah a jsem pouze pozorovatelem.
Telepatie Stejně jako některým dalším se mi občas stává, že na někoho myslím a ten mi zavolá, napíše nebo se staví osobně. Také se mi někdy stává, že mám problém rozeznat svoje vlastní myšlenky od ostatních, např. když je větší skupina lidí a něco se řeší – cítím emoce a divím se, proč bych takové emoce měl mít, prostě nejsou moje. Hodně vnímatelné to je na nějaké party, kdy celkový duch akce ovlivňuje moje dojmy. Tam se mi to snáze rozeznává – můj názor a duch, než v malé skupině lidí.
Trénování telepatie se mi strašně líbilo v Pršticích, kdy jsme měli vidět obraz, který si představoval ten druhý.
Popravdě v duchovních rádcích nemám vůbec jasno, všechno se mi totálně zmotalo. V Kunkovicích jsem povídala o personifikované bytosti, to ano, ale čím více jsem pak doma přemýšlela nad zpracováním tohoto úkolu, tím více myšlenek se mi honilo hlavou. Vnímám ve svém životě síly, které působí, někdy zřetelně, jindy méně, vnímám určitý směr ve svém životě, který je mnohdy klikatý, ale nedokážu ty síly a životní události zaškatulkovat nebo nějak popsat. (To, že si určím, jaký posun mi přinesla určitá událost vůbec nic neznamená, protože já jí dávám ten smysl, takový, jaký se mi hodí. A to, že jsem se ocitla, tam, kde bych nikdy nevěřila že můžu být je sice pěkné, ALE mohla jsem si vybrat???)V nímám je jako celek. Nemůžu se zbavit dojmu, že když budu chtít nějakou událost někam šoupnout, přiřadit, vytratí se náboj, kouzlo - zní to možná divně, ale jinak to přiblížit neumím.
Sny ...sedím v nějakém divadle, jsem tam sama, je mi to velmi nepříjemné, sedím v křesle, které je nasáklé vodou, po tapetách na stěně stékají proudy vody... /při ranních zprávách slyším z rádia: dnes ve dvě patnáct začalo hořet chebské divadlo, hasiči začali hasit patnáct minut po poplachu/.
...dívám se na bezvládné tělo mojí maminky, běhají okolo ní lékaři, vidím, jak z jejího těla vystupuje další tělo, mladší-hezčí, pak někdo zahrnul oponu... /ráno zvoní telefon, oznamují mi smrt mojí maminky/.
....telepaticky se domlouvám s jakýmsi mágem, tvrdí mi, to dítě musí být obětováno, kategoricky to odmítám, zkoušíme své síly... /ráno se dovídám, že moje dvouletá neteřinka v noci bojovala o život/.
Telepatie Přemýšlím, kdy jsem naposled viděla Marii - a dostávám od ní zprávu. Má přijít babička, vyhlížím z okna, a vida, zrovna vyšla zpoza rohu. Měla bych zavolat Drzounkovi (=knižní distributor), jestli má všechno, Drzounek zrovna posílá sms. Nevím, jestli tyto jevy lze odít do podoby bytostí. Mně to nejde, jsem zvyklá z dřívějška vysvětlovat je jako rozšíření a částečné vymístění éterného těla a bytost si za tím nepředstavím.
Co se týká (napsání) úkolu (na téma) Duchovní strážce, hodně jsem nad tím přemýšlel. Musím říct, že už v Kunkách jsem z toho měl divný pocit, a myslím, že jsem toho řekl až až. .. Jsou to pro mě až intimní záležitosti, které pro mě mají značný osobní význam a ten nejniternější obsah. Zjistil jsem, že jim rozhodně nechci dávat požadovanou písemnou podobu, natožpak je činit veřejnými.
Proto tento úkol vědomě nesplním.
I tak budu mít teď problém navštěvovat třeba YYY v obavě, že jí zašlápnu jejího gnoma :-)). .
Můj duchovní strážce je obrovský. Viděla jsem jej jen jednou, v pokoji svého bytu. Jeho vysoká postava se do pokoje nevešla, byl předkloněný a zahalený v bílé mlze. Mlhu jsem vnímala jako obrovská křídla – byl to anděl. Tvářil se přísně, víc jsem to cítila než viděla. Objevil se ve chvíli, kdy jsem se cítila zle, měla jsem velice pochmurnou náladu a litovala se.
Rozmlouvali jsme spolu telepaticky. Přistoupil na můj požadavek, zmírnit tlak, který jsem cítila. Ale spokojený s mým chováním nebyl.
1) intuice – klasika, to na čem jsme se shodli všichni – pocit, že něco dopadne nějak a ono to tak dopadne, pocit, že něco mám udělat úplně jinak, než jsem zvyklá a ono to dopadne dobře. Tušení, že se stalo něco zlého a ono se to stalo, myslíš na někoho a zavolá telefonem,…..
