Malé opatství Thelémské "; ?>
"; while ($zaznam = MySQL_Fetch_Array($vysledek)){ if($zaznam["oddelit"]=="ano"){$bk = " ";} $info = strip_tags($zaznam["info"]); echo" *".$zaznam["nadpis"]."*$bk "; $bz = ""; $bk = ""; //$od = ""; } echo"

Co je theléma?

Zamyšlení nad stavem thelémy 2002, jakož i úvod do tématu

Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon.

Theléma (Thel-ay-mah) je řecké slovo, značící vůli nebo záměr. A právě tak se pojmenovává moderní magicko-filosofický směr, který vznikl na počátku 20. století. U zrodu thelémského hnutí stojí Kniha zákona, obskurní poselství lidstvu duchovně nadřazených a magicky silnějších bytostí, o desítky let předcházející soudobé módní channelingy.
Jedna z prvních zmínek o lémě se však dá najít již v renesančním románu francouzského spisovatele Francoise Rabelaise z roku 1532 - Gargantua a Pantagruel. Jedna z kapitol vypráví o založení Opatství thelémského. Zde mají být kultivovány a rozšiřovány lidské schopnosti a ctnosti, které Rabelais definuje jako přímo protikladné tehdejšímu křesťanskému ideálu. Základním zákonem Opatství bylo heslo: Dělej, co ty chceš. Stejný princip platí - nebo by měl platit - také v dnešních thelémských společnostech.
Pohříchu tomu tak ne vždy skutečně je. Theléma se - snad díky svému zvěstovateli Aleistrovi Crowleyovi (jehož volnější mravy byly ve své době pověstné, ač v dnešní době by se mohl jít zahrabat ve srovnání s kdejakou lokální bulvární hvězdičkou) stala útočištěm zneuznaných hrdinů, kteří daleko více než vzdělávání a možnosti růstu hledají sexuální nevázanost a siláckou pózu, jež by naparavila jejich pošramocené sebevědomí. K nedobré pověsti thelémy přispívá též americký O.T.O. (tzv. Kalifát), samozvaný dědic autorských práv na dílo Crowleyovo i na sdělení nebeských Tajných vůdců. V podání řádu se theléma stává jednoduchou nadstavbou, chvilkovým potěšením pro nudící se děti. Nositelem moudrosti je přece... O.T.O.! A tak působením tohoto řádu i snahou amerického prostého lidu o vyžití se theléma stává zčásti zábavou, zčásti věroučným dogmatickým systémem pro širší vrstvy především mladých lidí. Bohužel i přesto, že ve své podstatě jakékoli dogma popírá.
Ale vše má své výhody: Theléma se šíří, byť v pomýlené zlidovělé podobě, a ten, kdo má zájem o jádro učení, nikoliv o pouhou moderní nálepku, si patřičné informace může dohledat. Má-li dostatek trpělivosti, může oddělit zrno od plev, a má-li dostatek odvahy vzepřít se dogmatům, ať už se šíří samy od sebe, nebo jim napomáhá ziskuchtivost O.T.O., může najít ryzí podstatu učení.


Crowley a theléma

Rabelaisovo thelemické semínko se stalo vzrostlou rostlinkou až na počátku 20. století péčí Crowleyovou. Aleister Crowley byl horolezcem, básníkem, literátem, šachistou, buřičem, mágem a členem okultní společnosti Golden Dawn, jejímiž členy byli i další thedy známí angličtí intelektuálové, např. Yeats, Blackwood nebo Machen. Na své líbánkové cestě po Egyptě se svou ženou Rosou zažili novomanželé několik neobvyklých příhod, které vyústily v přijetí Knihy zákona, Liber AL vel Legis. Zde je proklamován nový věk, Nový aeon, který posouvá evoluci lidstva o velký kus kupředu. Kniha zákona byla přijata během tří dnů, 8. 9. a 10. dubna 1904, má 220 veršů a nesnadný výklad. Některé náznaky v textu a shody číselné i faktické však nutí i magické skeptiky, aby se nad jejím poselstvím zamysleli - druhou možností je vše popřít na základě materialistické vědy. Mezi nejznámější prohlášení Knihy zákona patří Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon a Láska je zákon, láska pod vůlí.
Crowley se po celý svůj život zabýval Zákonem Thelema, výkladem veršů AL a restrukturalizací rituálů, které znal především z působení v Golden Dawn, ale i z pozdějšího vlastního magického zkoumání a ze setkání s jinými zasvěcenci. Na jeho knihách, které popisují rituální praxi, je znát tzv. starou školu. Byť se Crowley proti duchu své doby, jehož byl nositelem, úporně bránil, stín tehdejšího uvažování se mu nepodařilo překročit.
Přesto je jeho publikační činnost i pro úporného anti-crowleyána záslužná přinejmenším proto, že systematicky mapuje tehdejší duchovní úroveň jak teoretickou, tak praktickou.


Kniha zákona

Každá z kapitol Knihy zákona se týká jednoho ze tří tvůrčích principů Universa - Nuit, prvek ženský a pasivní; Hadit, prvek mužský a aktivní; Ra-hoor-Khuit, prvek spojující oba předchozí dle zákona tertium non data. Podle těchto tří komponent lze také pojmenovat tři aeony čili vývojová údobí, které umožnily a řídily evoluci člověka: Isidin, spojený s rozvojem těla a jeho požitků, také s matrilineárním vnímáním zákonitostí; Osiridův, jehož podtextem byl pozvolný vývoj duševních kvalit, avšak vedlejším následkem byla přísná hierarchizace, kdy byly zákonitosti vnímány patrilineárně. Horův aeon, jehož počátku jsme nejen svědky, ale přímými účastníky, vede ke zmatku, chaosu, neposlušnosti a bezvládí, protože je to věk dítěte. V jeho dalším vývoji by mělo dojít k rozvoji humanity a k vyšším stupňům lidství.
Alternativní, nikoliv tedy Crowleyovy vlastní výklady však tvrdí, že poselství AL je spojeno s koncem lidstva v té podobě, jak jej známe. Lidé se buď každý sám za sebe a tím i za druhé přesunou na vyšší vývojový stupeň, nebo budou vyhubeni působením vnějších, magických zákonitostí, jež se v běžné realitě mohou projevit i jako nukleární válka, neznámá choroba, zničení životního prostředí a další druhy antiutopických vyhlídkek, známých z krásné literatury.
K tomu Kniha zákona říká:
Každý muž a každá žena je hvězda.
Všichni lidé jsou nezávislými bytostmi, a mohou existovat v nekonečném prostoru, aniž by si zavazeli. Každý má svou vlastní cestu, každý má svého vlastního boha, každý má své vlastní, dále nepřenositelné zkušenosti.
Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon nebo Ty nemáš žádné právo, než konat svoji vůli.
Každý člověk má své vnitřní určení, svoji Pravou vůli. Žádné dvě Pravé Vůle se nemohou dostat do konfliktu - proto je nejsnazším receptem na život nalézt svou vlastní Pravou vůli. Ta je přísně odlišovaná od nedospělého dětinského chtění nebo toužení, s nímž si ji zejména odpůrci Thelemy pletou a Dělej, co ty chceš vykládají jako Dělej, co se ti zachce. Pravá vůle je jediná a nemůže se měnit s počasím, s věkem nebo s náladou. Verš tak slibuje absolutní svobodu při absolutní poslušnosti svému vnitřnímu příkazu. Žádné dvě Pravé vůle nejsou v protikladu, žádné dvě Pravé vůle nejsou totožné. Jedinec je vždy svébytný a jedinečný, a každý úhel pohledu je platný, pokud stojí na Pravé vůli. Ten, kdo nalezl svoji Pravou vůli, se cítí být povinován ji naplňovat, ať již toto přiznává či nikoliv. Vlastní Pravou vůli nelze vyjádřit nebo naplňovat pomocí jiné osoby a nelze ji jiné osobě ukázat nebo dokonce vnutit.
Láska je zákon, láska pod vůlí.
Tímto veršem se vysvětluje, že skutečnou náplní Thelemy je Láska - v řecké kabale mají slova Thelema, tj vůle, a Agape, značící netělesnou lásku, stejnou numeraci: 93. Láskou je míněna touha po spojení, přednostně se svou Pravou vůli, se svým vnitřním Já, následně se Svatým Andělem Strážcem a s celým Universem.


Podivná utopie Aleistera Crowleyho
aneb Proč nemáme rádi Kalifát

Když Crowley rekonstruoval a svému vedení podřídil řád O.T.O., bylo jeho vírou i snahou toto:
Řád O.T.O. má vybírat dobrovolné příspěvky od svých členů. Ty se budou shromžaďovat a jejich prvotním účelem bude umožnění studia nemajetným žákům. Ti, kdož jsou zajištěni, tak mohou napomoci talentovaným žákům bez prostředků.
Vešekrá díla, která Crowley napsal, měla být dle jeho vůle dostupná za nízký poplatek všem, kdož projeví zájem. On sám nechtěl po dobu svého života na svých literárních aktivitách v oblasti magie vydělávat a skutečně se tak nestalo.
Kalifát žádnou vlastní aktivitu na poli magie nevyvíjí, nepřináší nic nového, nezveřejňuje žádné vlastní myšlenky, nevychovává žádné členy, kteří by s čímkoli novým přišli - pouze na poli vydělávání peněz. Z magického hlediska jde tudíž o bezcennou společnost, která se přiživuje na díle, na němž se nikterak nepodílela a jehož šíření brání.

---

Malé opatství Thelémské a Thelema
Chcete se stát jedním z nás?
Přísaha na počátku cesty


"; ?>