Magický magazín thelemického zaměření.
Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.
Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.
Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.
Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova vše spalte!
Napsala jsem o sobě
Jak můžete vidět, moc jsem toho o sobě nenapsala. Velmi nerada o sobě mluvím. Můj život nemá strukturu, nebo má nějakou podivnou, kterou jsem zatím neodhalila.
Když už se mi podaří něco o sobě napsat, co má hlavu a patu, tak to sem dávám, abyste se mne neptali a já vám to nemusela třeba ještě znovu říkat....
A aby toho o mně bylo víc, přidávám ještě pár osobních zajímavostí.
Vzpomínky obráceně a Setovy tunely Dopisy o prvních krocích v magii
Nechce se mně poslední dobou vůbec do ničeho, jsem doma zasyslovaná a začínám být protivná sama sobě. Nemáš někdy pocit, že nenávidíš celý svět? Já ano.
Začala jsem psát tuto věc - je to už pár týdnů. Jenže teď mi činí potíže i odchod do samoobsluhy na nákup, natož něco psát. Ale …mám jet s H. zase na Tři studny a nechci, aby to dopadlo jako minule: Měla jsem nachystáno takové povídání a říkala si, že je napíši, jen co se vrátím. Jenomže potom už bylo vše jinak. Hanka ležela ve špitále, já jsem ztratila orientaci v prostorech a … víš. Tak snad to teď dám dohromady. Možná pošlu hned, možná pošlu až potom, nevím.
Tyto střípky jsem dala dohromady z rohovorů a prastarých mailů z dob, kdy jsem se zabývala politikou. Měla bych dodat, že jsem také kandidovala (Za Českomoravskou unii středu) a svoje politické postoje jsem se snažila popularizovat. To, co budete dále číst, pochází z rozhovorů s potenciálními voliči.
Je to už starší experiment.
Nevím, kterak se mi podařilo dosáhnout výsledku, proto nemohu pokus zopakovat a ověřit platnost zjištění. Pracovala jsem tehdy vyloženě nesystematicky. Teď je to o málo lepší. Jsem uranský člověk, systémy a struktury ráda vyučuji, ale nepříliš si jich vážím.
Přípravou mi byla cvičení podobná meditaci, při nichž jsem odstraňovala bloky z mysli. Cvičení mělo podobu myšlení nahlas – jako bych myslela nahlas, říci hlasitě každou myšlenku, a to kdykoliv. Možná nevysvětluji zcela přesně: Základem je představa, že všechny myšlenky jsou zesíleny a vyslány hlasitě ven. Cílem cvičení je odstranit cenzuru mysli a tím zesílit vliv osobní energie či záměru na vnější svět. Ta cvičení jsem prováděla denně asi dva roky.
24. 24. 6. se mně zdálo o povodni. Voda se valila naší ulicí a kutálela s sebou auta. Ta se legračně zasekávala o zdi a stromy. Dívala jsem se na to z okna a lákala Romana od TV, ať se jde podívat. Nešel. Snů o vodě bylo víc, kde nebyla voda, tam aspoň pršelo nebo bylo po dešti. Byly vlhké. Nejzajímavější sen byl o kruhovém jezeru, které bylo nejvyšším a nejhlubším místem na světě, proto jsme jeho hloubku měřili v Himalájích. Bylo nekonečně hluboké a mělo tvar kužele. Stěny toho kužele byly tvořeny nad sebou stojícími patry arkád, z nichž se rozbíhaly temné chodby - kamsi.
Jediné dva dopisy, které jsem našla v nepoškozeném, čitelném a celkově zachovalém stavu. Ostatní pozoruhodná korespondence bohužel nepřežila datové katastrofy, teré se prohnaly mými počítači s účinností 95%.
Tentokrát je to zase jinak: Mám už několikátou verzi dopisu. Vždy, když jsem napsala kousek, jsem si utřídila touto činností myšlenky a vše bylo zase jinak. Původně jsem totiž trošku nadskočila, protože ačkoliv se jedná o záležitosti velmi staré, žijí si kdesi hluboko celkem plným životem – a to bez mého vědomí, prosím pěkně – a jakmile se do nich šťouchne, vyvolávají všelijaké nepříjemné úkazy.
Nošení devítivoltových článků po kapsách bylo jednu dobu mým koníčkem. Původně jsem měla za to, že k překonání stavu únavy je potřeba mít baterii v ruce. Není to pravda: Přenos funguje velmi dobře i na dálku – mám potvrzených 5 až 10 metrů. Zajímavé je, že to lze i opačně, tzn., že přebytečná energie se dá akumulovat v bateriích. Experiment s napojením se na elektrorozvodnou síť skončil vypálenými pojistkami. Pokusů bylo víc, už si je ale všechny nepamatuji. Měla jsem o nich vedené stohy protokolů, ale jednou v jakémsi podivném rozpoložení jsem vše vyhodila. Ani toho nelituju, bylo tam tak trošku páté přes deváté: Data a záznamy o podmínkách se mísily s postřehy o lidech okolo a s úvahami co jak proč odkud probíhá, hledání vztahů mezi událostmi bylo osázeno naprostými úlety. Chyběly mně tehdy jakékoliv teoretické znalosti a nevím který čert mně co nakukal, že jsem sama sebe uměla přesvědčit o vlastním duševním zdraví. Že jsem se patřičný teoretický podklad dozvěděla s dvanáctiletým zpožděním mě upřímně štve.
Tak nejdřív trošku k tomu čarování a k čarodějnicím, protože ráda začínám vyjasněním pojmů. Nepokládám se za čarodějnici, ale v češtině neexistuje slovo pro to, čím jsem. Anglicky by to šlo opsat slovy Magick woman, jako protiklad k čaroději (čarodějnici) = wizard, sorcerer nebo třeba warlock. Čarodějnice jsou takové ty ženy či dívky, které mají vztah k přírodě a k procesům v ní probíhajícím, znají byliny a léky, rozumějí lidem a rády jim pomáhají ... celkově lze říci, že jejich jednání souvisí se zemí a s děním na ní, srozumitelněji řečeno souvisí s naším světem.
Z tohoto hlediska čarodějnicí nejsem. Snažím se, a věřím že celkem úspěšně, jít dál a výš: Všechno pozemské je řízeno zákony, které stojí kdesi jinde. Znát tyto zákonitosti znamená pochopit zákony všeho stvořeného světa. Pro jednoduchost nazvu toto umění Vysokou magií. Nebudu se na toto téma - s dovolením - rozepisovat. Čím vzdálenější je poznání zemi, tím hůře sdělitelné je jakýmkoliv jazykem, proto, pokud je to důležité, se prosím zeptejte. Sama bych se asi do vysvětlování zapletla, vy lépe vystihnete, co je pro vás a váš pořad podstatné.