Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






...kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém
Život v jiném stavu vědomí IV.

Už velice dlouho se mi málo zdají sny. Myslím, že mám na snění málo času, protože si málo času nechám. Jakmile nějaký sen přijde, zvykla jsem si hanebně jej rozcupovat na prvočinitele, takže se na mne teď Morfeus zlobí a nic mi neposílá. Ale před Lažánkami jsem měla po dlouhé době hromadu snů. Byly o smrti, o pohřebních průvodech a podivných úkazech. S Hankou jsme spáchaly sebevraždu strychninem a potom jsme se bály umřít, protože jsme věděly, že to bude bolet (strychnin je skutečně jeden z nejprotivnějších jedů). Potkala jsem pohřeb a toulala se po astrálním světě. A zabila jsem jednu známou, kterou nemám v denní realitě moc ráda.

Letní úlet vrcholil, vedro bylo - a sucho - a podzim se moc neblížil. Marně jsem si lámala hlavu, kde potkám ty mágy, co opravdu umějí čarovat. Víra v tajné vědění ukryté v ještě tajnějších řádech a chytrých magických společnostech doznala újmu. Smířit se s tím, že všichni jsme lidmi, co se motají na místě jako Bulhar v kukuřici, se mi tehdy ještě nepodařilo. Není autorit, není vědoucích, není cesta - zbyla jenom Hvězda.
Kdo - když ne já, kdy - když ne teď?



Když nejsou, měli by být. Beznaděj z temnoty mne pokryla a nutila přemýšlet o lidech i o sobě, jestli to nevidím moc černě. Obešla jsem všechno dostupné mágstvo a poptala se, o kom si myslí, že žije podle Knihy zákona. Vyhýbavé odpovědi by opět stály za sociologickou analýzu (asi jsem se minula povoláním). Ale nikdo z nich to nebyl.

Situace je ještě daleko horší, než by se mohlo zdát. Obětujeme bohyni Televizi a bohu Monitorovi nejlepší čas ze svých dnů a skrz zbytečně vyřčená slova neslyšíme ani sami sebe. A nikdo nic neví. Dali jsme jim naše vlastní vědomí.

Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi. Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. (Mt.18/18-19)

Cestou k zasvěcení je rituál, prožitek, společná práce a společná myšlenka. Najdou-li lidé společnou řeč, mohou změnit sebe - a tím i svět, protože co je nahoře, je jako to, co je dole.

...Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. (Mt.18/20)

Budeme se proto shromažďovat v jeho jménu. Spojením znásobíme síly, i kdyby měl každý jen svoji kapičku.
Tak vzniklo Malé opatství thelémské.

***

Týdenní Lažánky měly kouzlo kvasícího vína. Na konci slunného víkendu odjeli ti, kteří nemohli zůstat a taky se ochladilo. Stáhli jsme se do statku, který skupiny Oshových meditantů poctivě nabíjejí energií, čímž z něj učinili živou, o pozornost se hlásící budovu, plnohodnotného člena každé pracovní skupiny. Já s Hankou jsme přemýšleli nad bytostmi, které hledají cestu, naši svěřenci přemýšleli nad svými životy, nad kopírkou, aby si rozmnožili materiály a nad zdroji energie, které měli hledat.

Příjemnou atmosféru ještě více zútulnila těhotná Dvířka, náš voříšek, které se uprostřed pobytu narodila čtyři štěňátka za asistence dětí, dospělých, kuchařek i naší vlastní. Jimramovská známost s Weissovic psem donesla Dvířce své plody, každý o váze asi 200 gramů. Později dostaly jména Wicca, Godiva, Wanga... a Žolík.

Na konci setkání jsme rituálně založili Optatsví. Bylo to 11.září. Pejsci spinkali, ani naši kluci nevydrželi tak dlouho. Přispěli aspoň do rituálu každý svou vlastnoručně signovanou svíčkou, aby byli taky u toho. Z výsledku rituálu byli všichni zaražení - a mám pocit, že jim to vydrželo až do jara.

Aklimatizace po návratu domů byla těžká. Ještě týden mi Nuit šeptala před spaním do ouška slova Knihy Zákona. Lidé působili nelogicky, všichni se starali o samé divné věci a pokládala jsem všem blbé otázky mimo mísu. Naštěstí vím, že mám v podobných chvílích raději mlčet. No jo, magie.

Komentovat

 
dokončeno v březnu 2004

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz