Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Kniha vyvolala rozruch ještě než vyšla
Mám smůlu - nejsem z Prahy. Podivné praktiky internetových soutěží jsme odhalili jenom náhodou... a namísto psaní o nové knize kopa nesmyslů a fotky cizích lidí.

Poslední knížku jsem napsala rychle. Mým cílem byla kniha laskavá, poučná, leč určená spíše začátečníkům. Žádné odborné psaní. Jak rychle se mi dařilo samo dílo, tak pomalu už potom šly dokončovací práce, obrázky, grafika. Zároveň jsme se snažili tvářit jako veliké zkušené nakladatelství a knize jsme dělali reklamu. Kromě inzerce a dalších obligátních a nevynalézavých způsobů jsme se pokusili i o několik originalit, z nichž dvě stojí docela určitě za zmínku. V obou případech jsme se pokusili využít náhodných nabídek a v obou případech jsme byli udivení tím, nač jsme přišli.

Žena a had
S povedeným seznamovacím serverem jsme si ale užili ještě jinou legraci. Zkuste mrknout k Romanovi. Článek se jmenuje Miss.
nám trošku vyrazila dech. Možná si podobným způsobem odnáší i chleba ze samoobsluhy, i oblečení z butiku, kdo ví. Zřejmě netuší, jak jsem na podobné vyčuránky alergická a že se s chutí postarám o to, aby jim jejich móresy přinesly hodně málo štěstí... když už jsme na sebe od výkladu zůstaly tak fajn napojené. :-)

Dovykládali jsme s redaktorem, nafotil půl filmu fotek i přes to, že jsem odmítla nechat se fotit s koulí. Nemám s koulí nic společného, proč bych se s ní měla fotit? Jo kdybych byla modelka.... Koneckonců jednu postarší fotku s koulí má na Internetu.

Na článek jsme byli zvědaví, to člověk je, i když pak většinou kouká, co že to z interwiev vzniklo. No výsledek byl pod psa, a to pod hodně nízkého psa, nejspíš pod jezevčíka. Asi bych se tím ale nezabývala nebýt Romana, kterého to co si přečetl víc než rozladilo. Už jsem se s podobnými bláboly nejednou setkala. - Tak třeba jednou psaly jakési dvě redaktorky do ženského časopisu (název netajím, prostě jsem jej zapomněla) a z jejich článku tak čišela závist, že se čtenářky musely četbou vsedě v kadeřnictví přiotrávit. Na Slovensku vyšly tak zkomolené informace o škole a našich akcích, že jsme pak dlouho vysvětlovali zklamaným reagujícím, že věci nejsou tak jak se psalo. V reportáži TV Nova si redaktorka taky vybrala to, co se jí hodilo do předem uchystaného scénáře a rozhovor podle toho sestříhala. Ale beru to tak, že podobné aférky patří k věci, navíc tento hoch nenapsal tak mizerný článek ani ze závisti, ani z touhy po pochvale, ale prostě líp neporozuměl, jsa omezen svou úrovní chápavosti a měl dojem, že to pro čtenáře takhle bude bomba.

Ale o jaký výsledek vlastně šlo. Na první stránce se dmula megafotka zcela jiných lidí (z Prahy), na další inzerát na pražskou věštírnu. Na další straně stálo povídání jakési neznámé starší Pražačky, snad bývalé emigrantky, která se rozhodla prorazit a tak se oháněla jmény umělců. Pan redaktor referoval o tom, jak je dobrá i o tom, že vydává knihu. Oficiální inzerce to nebyla, ale že by kterékoli noviny otiskovaly inzerci zdarma - to se mi nezdá.

My jsme se tam krčili také - no my. Romana prostě redaktor vynechal, asi by se mu nevešla dohodnutá reklama pro pražáky. Zbytek byl zkrácený na pár řádků, což pokládám za umění. Mluvit s někým dvě hoďky, vyptat se jej co dělá, jak se k tomu dostal, jaké má aktivity a co chystá a udělat z toho necelé dvě normostrany - to chce talent, nebo čistou mysl, tak čistou, že je v hlavě jak vymeteno. Kdo to četl a jen trošku nás zná, musel koukat jako paprika z lihu - hlavně proto, že z článku vlastně nic není pravda. A k dovršení všeho - o Malé škole čarodějnictví, kvůli níž článek jedině vznikl, samozřejmě nic. Třeba se obsah knihy milého redaktora dotkl, je přece jen určen spíše ženám. Anebo se dotkl vedoucí vydání, která sice ženou je, ale na čarodějnici moc nevypadá a sebevědomá - jak má čarodějnice být - taky nebude (dotčené noviny nabízejí fotky svých zaměstnanců na webu).... Anebo že by zmínka o mojí knize rušila reklamní dohodu na tu druhou knihu?

Ale to hlavní mělo přijít až na konci článku, kde psychiatr Nakonečný prohlašoval, že kartářky jsou podvodnice. Věřím, že pan Nakonečný je ochoten prohlásit kde co, aniž by tomu rozuměl - jeho dosti osobní názorxy na magii jsou známé - a poradenství je pro něj zřejmě podvo, nemá-li poradce titul MUDr. Je taky zajímavé, že je někdo ochoten otisknout zjevnou urážku.

K článku jsme s Romanem napsali asi osmiřádkovou reakci, kterou musí noviny ze zákona otisknout. Moc se jim do toho nechce, neodpovíají na maily, na doporučený dopis odpověděli jednou a zase se tváří, že neexistují. Do soudního sporu sice nemáme chuti, ale zase by to možná stálo za tu legraci. Ještě si to rozmyslíme.

Který že to plátek se nevidí do pusy a zvysoka kašle na zákon? Jsou to Lidové noviny, konkrétně jejich páteční příloha - ve styku s jejich redaktotry doporučuji obezřetnost: Tím, kdo nemá příliš mnoho vrozené chápavosti, je pan Ševela a těmi, kdo porušují zákony jsou Eva Hlinovská, vedoucí redaktorka, která by to měla vyřizovat, Veselin Vačkov, šéfredaktor Lidovek a Jan Müler, zástupce.

Rada: Nedomlouvejte se s pražskými novináři, když nejste z Prahy. Jde jen o reklamu a kamaráčoft, maximálně ještě o peníze, podvádí se tam! Je předem domluveno, komu se vyrobí úspěch.


Zdá se mně pozoruhodné, na co jsme náhodně narazili. Co kdybychom učinili podobných pokusů víc? Ale zážitky máme další: Malou školu čarodějnictví ignorovalo několik oslovených distributorů, dva časopisy odmítly otisknout recenzi, asi 10 osob se o knize vyjádřilo jako o zcela nesrozumitelném díle i přesto, že ji nečetli. To vše před vydáním. Přitom je psaná opravdu nekonfliktně, nikdy by mne nenapadlo, že obsahuje "něco proti něčemu". Přesto pobouřila skoro stejný počet lidí, jako provokativní Základy magie. Ačkoliv .... kvůli Základům mi chodí úchylné vzkazy (především od mužů) do dneška.

Komentovat
 
Prosinec 2002

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz