Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Stížnost na severské i jiné detektivky

Detektivky jdou oblíbenou moderní beletrií. Dobrý detektivka umí nejen vyvolat napětí, zvědavost a slouží k zamyšlení v klasické detektivní otázce (kdo je vrah?), ale umí dobře vykreslit postavy, popsat prostředí a rozumně zaběhne i do technických podrobností vyšetřování. I Sherlock vysvětloval nedovtipnému Watsonovi, jak na co přišel. Zatímco ženy si potrpí víc na rozpracování postav románu a na skryté vztahy mezi nimi, jež tvoří jádro vražedné zápletky, mužům bývají přitažlivějšími krimiromány, kde je zdůrazněna akce, spolupráce týmu a daleko není ani k nějaké té ráně či výstřelu.
Detektivní román nás provází už druhou stovku let (zakladatel detektivky a horroru Poe tvořil v první polovině 19. století) a za dobu své existence doznal mnoha podob, variant a odnoží. Naučil se uspokojovat různě náročné čtenáře. Ale...

Možná už jste se setkali s tvrzením, že moderní doba není schopna mnoho vytvořit. Myslitelná témata už byla použita, nic nového nelze vymyslet. Tvořivá mysl se ocitla v pasti, už není nic, co by tu někdy nebylo. Všechna tabu byla prolomena, všechny hranice překročeny, všechny formy smazány a rozmělněny. Svět byl rozmetán na padrť.
A na ubohé detektivce je to znát. Tolik braku už snad ani vymyslet nelze. Máme laciné krváky bez příběhu, hlavně že jsou tam vraždy a vraždy a zbytečné, brutální a ještě ke všemu blbě, nezáživně popsané vraždy (např. Karin Slaughter; amerika plodí plno podobných kravin), máme polopsychologické krváky (např. Keith Ablow nebo o 100% lepší Jonathan Kellermann), máme cestovatelské krváky (např. Jenifer Lee Carrell, Dan Brown), máme kriminálky s okultní tématikou (Temný anděl, Rituál smrti a další, autory si nevzpomenu). Ale co je horší, máme sta detektivek a kriminálek, které nikam nezapadají nebo nevím, kam zapadají, ale všechny se vyznačují plochými postavami, nepropracovaným příběhem a nezřetelnou atmosférou. Těchto románů se vyrojilo nejvíc v Evropě a zcela vedou seveřané. Severská krimi je to, co právě teď vládne našemun trhu. A zatímco první detektivky z těchto zemí byly zábavné a s výraznou atmosférou (Indridason, Ingólfsson, Yrsa Sigurdardóttir), ty další mizí kdesi v propadlišti příběhů - pár týdnů po přečtení musím hodně vzpomínat, o čem že to bylo; tak málo mne děj zaujal. Tak například mi nedávno kamarád vyprávěl zaujatě, kterak četl kriminální psychotrance. To prý je moderní žánr, vynikající styl. A jmenoval Larse Keplera a jeho Hypnotizéra. Hodně jsem se zamyslela, co že je to za příběh, líp jsem si vybavila obálku. No vzpomněla jsem si; tak psychotrance se říká tomu, že je něco nezajímavé? No, je to logické, milý Watsone: Člověk je z knihy zblblý jak v transu a tak si po přečtení zapamatuje jen, že tam vystupoval nějaký psycholog.
Může jít samozřejmě o věc vkusu, každému se líbí něco jiného a nemusí se vždy zájem měnit dle toho, zda je čtenář muž nebo žena. Třeba i ty nezáživné knihy mají své čtenáře, tak ať si autoři i nakladatelé experimentují. Pak mohou knihy vyprodat ve zlevněném balíčku po třech titulech. Moje hodnocení vychází ze čtenářské znalosti, mohlo by tedy mít nějakou váhu. To nemáme žádného autora, a vůbec nemusí být severský, který umí pracovat s postavou? Který zaujme propracovaností příběhu? Proč už nevychází McDermid nebo Crombie? Jsem vcelku náruživý čtenář. Zvládnout dvě až čtyři detektivky za měsíc mi nedělá problém. Přesněji - poslední dobou dělá, protože ty katastrofy se nedají číst a vracet se k takové knížce vyžaduje přemáhání. A to už pak není zábava.
Tak ať na závěr něco pochválím: Líbila se mi Žena v kleci, Čas čarodějnice, Zimní oběť, první díl Milénia (Muži, kteří nenávidí ženy). A naše Michaela Klevisová a Jana Knitlová.
 
29. ledna 2012

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz