Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Dusný svět potlačené sexuality

Psychoanalýza mne popichovala už před mnoha lety. Freudovy spisy jsem ale vždy jen prolistovala. Připadly mi nesrozumitelné a plné prazvláštních omylů a tvrzení, která jsem dříve neuměla tolerovat. Letos jsem se rozhodla kouzlo zlomit a pustila jsem se do jednoho z ranějších děl - do Výkladu snů.
Kniha se čte špatně, ještě mnohem hůře než Jung. Je poznat, že dílo vzniklo dávno, že je jednou z prvních knih o psychologii. Nejsou zde příliš časté odkazy na literaturu, kde by bylo sdělováno aspoň něco podobného, o čem autor v knize hovoří. Nejčastěji se setkáme s odkazy na jiné autory v úvodu knihy, i zde s nimi ale Freud vesměs polemizuje a využívá je jen jako odrazový můstek pro svá další tvrzení. Freudovy teorie jsou jeho osobními konstrukcemi, vycházejícími z jeho osobních podmínek a z pohledu dnešních nauk - ať víc nebo míň vědeckých, se velmi těžko uchopují. Budu-li vykládat já o významu např. čtyřky holí a při tom se budu opírat o to, co je na kartě nakresleno, o to, jaké dojmy to ve mně vyvolává a jaké asociace vzbuzuje, budu konat stejnou práci jako Freud, když vykládá sen. Při vysvětlování několikáté karty vytvořím soubor pravidel, z nichž při výkladu vycházím - a přesně to činí i Sigmund Freud při výkladu snů. Na jednom ani druhém výkladu nebude nic vědeckého a ani jeden z nás nemá větší právo si nárokovat pravdu - akorát že na Freuda si svět už zvykl a jeho teorie se do jisté míry buď osvědčily anebo našly natolik významné odpůrce, že se staly známými. :-)

Tato nutnost sledovat při četbě knihy názory autora, jeho osobní životní souvislosti a především dobové zvyklosti v sociálních vztazích jsou právě tím, co činí četbu obtížnou.
Výklad snů podle Freuda je dost materiální a mnohdy značně doslovný, což - domnívám se - není obecně známo. Tato asociační doslovnost - nevím jak jinak to nazvat - působí na nezvyklého krkolomně a nelogicky. Působí jako návštěva cizího osobního světa, cizích představ a cizího obrazu světa, který nelze přesně uchopit. A právě proto se domnívám, že tato osobitost, tato soukromost myšlenek a tato nutnost otevření se je tím, co učinilo psychoanalýzu nejenom známou, ale taky přitažlivou až fascinující. Jenom letmá představa toho počtu vědeckých teorií, které jsou postaveny na následování psychoanalýzy nebo na odporování jejím naukám vyvolává závrať zvlášť ve chvíli, kdy čteme tyto ryze osobní, na hliněných nohách stojící teorie.
Kniha je založena na příkladech snů a jejich rozborů. Sny jsou jak autorovy vlastní, tak jeho přátel a pacientů, tedy především pacientek. Právě z rozborů snů je velmi dobře cítit svázanost tehdejších poměrů, spojení člověka s jeho sociální vrstvou, s jeho původem a pochopitelně s jeho pohlavím, které bylo zcela určující - tak určující, že si to dnes nedovedeme představit. Kromě seznamu oněch legračních freudiánských symbolů (dlouhé předměty jsou mužským údem, nádoby a krabice ženským pohlavím; viz např. str. 215: Hladké stěny jsou muži..., prostřené stoly jsou ženy... Kravata je symbolem pyje.), z nichž si generace lidí činí vtípky, se čtenář dozví i jiné zprávy. Jak sen vzniká, proč má právě takový tvar, proč a jak se liší od obvyklého myšlení a co je toho příčinou. Už z těchto poznatků jsou odvozována pravidla pro výklad, která jsou pak rozepisována podrobněji především na pozadí příkladů.
Podle Freuda je sen "plnoprávným psychickým úkonem, jehož hybnou silou je splnění přání". Sen není odpadem, nesmyslem, jak tvrdily studie předcházející přítomnému Freudovu Výkladu snů. Za každým snem je tedy třeba hledat, jaké přání se v něm plní. Přání často obsahem neodpovídá snovému příběhu. Přání je zastřeno vlivem psychické cenzury, která způsobuje zkreslení. Další zkreslení se objevuje zhuštěním děje a nutností podat myšlenky snu obrazem, tj. smyslově. Aby vznikl sen a přání bylo splněno, je třeba psychické energie, která by se pro denní přání nenašla - proto se každé přání spojuje s přáním infantilním, které je mu asociačně blízko. Infantilní přání jsou vytěsněnými tužbami v rozporu s vědomím (egem) a proto jsou obsazena velkým množstvím energie. Ve výkladu se ještě objevuje pojetí snu jako aparátu pro udržení spánku nebo vysvětlení snu jako odpovědi na dění v těle.
Když si na styl knihy čtenář zvykne, je už četba lehčí. Autor vše poctivě vysvětluje, používá srozumitelných pojmů a ke konci knihy, po přivyknutí jeho logice a stylu, jsem byla potěšena tím, kterak pronikám do jiného pojetí duševní činnosti.
Pročež mohu doporučit: nenechejte se odradit relativní těžkopádností psychoanalytických pojmů a zkuste to s Výkladem snů.

Sigmund Freud: Výklad snů, Nová tiskárna Pelhřimov 2005
 
28. 5. 2011

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz