Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Démon a kříž

Kdyby tato knížka nebyla zařazená v oddělení detektivek, asi bych si ji nikdy nekoupila. Takhle jsem ji přihodila na hromádku literatury na letní prázdniny, kterou jsem hromadila někdy v červnu. A protože zrovna nic moc nebylo a já jsem měla obavy, že nebudu mít co číst, zkousla jsem i trochu odpuzující název s podtitulem Příběh moderního exorcisty.

Z domnělého krváku se ale nečekaně vyklubala literatura faktu - dá-li se to tak nazvat. Italsko-americký novinář Matt Baglio zapsal vyprávění amerického kněze otce Garyho, se kterým se seznámil při studiu na papežské universitě Regina Apostolorum. Ta otevřela v roce 2005 kursy pro exorcisty. Exorcismus, čili vymítání démonů, začaly být po roce 2000 velmi populární a žádané v Evropě i ve Spojených státech. Pro exorcisty ale nebyla žádná škola, jejich činnost byla nekoordinovaná, a ač byla konána pod církevní autoritou, mnohdy využívala postupů s nimiž církev nemohla souhlasit. Proto vznikla nutnost jednotného vzdělání pro kněze-exorcisty. Rozhodnutí v tomto smyslu vydal ještě papež Jan Pavel II. a církevní otcové rozhodli o otevření zmíněného kursu.
Knížka je přehledně členěná a napsaná stylem dobrého novináře. V 17. kapitolách je nastíněn životní příběh otce Garyho, jeho cesta kursem exorcisty i počátek jeho praxe. Každá kapitolka ale rozebírá i nějaké teoretické stanovisko nebo nastiňuje různá, běžnému čtenáři neznámá fakta - např. místopis Říma, kněžkou pracovní dobu a prázdniny - čili sabatický rok, křesťanskou angelologii nebo teologii démonů a historii jejich vymítání (prvním vymítačem byl Ježíš). Kapitoly jsou hojně kořeněny citáty z Bible a prohlášeními různých církevních autorit historických i soudobých. Seznamujeme se s Římským rituálem, čili oficiálním obřadem pro vymítací praxi, dozvíme se pár slov o jeho historii, ale i poučení, kterak se obřady exorcismu prakticky používají.
Z osobního hlediska to pro mne bylo setkání s jiným světem. V něčem je mi ten svět blízký - nehmotné bytosti, hledání rozdílů mezi duševní chorobou a posedlostí, podpora členů společenství, obřady. Souběžně mne udivuje, že dnešní oficiální církev hledá působení démonů a vymítá je. Nejsem sama, kdo se diví - velká většina kněží pokládá posedlost za přežitek ze středověku a na řeči o něm nevěří. O novodobých exorcistech jsem slyšela nějaké ty jedna paní povídala, měla jsem ale za to, že jde o pomatenou náboženskou horlivost některé z mladých evangelických církví. A ona je to papežská universita!
Teologie, obsažená v knize, je pro mne zajímavá. Poznávám v ní vlivy jiných starověkých učení a tak mohu srovnávat, co kdo odkud přebíral. Co nemusím, je církevní nauka a církevní dogma, které striktně odlišují dobré a zlé a už tímto postojem vyjadřují netoleranci. Nemám dogmatickou víru, odvozenou od autority Bible a církevních společenství, která Bibli vykládají, a tak se mi nadřazování tohoto postoje protiví: rozeznávám v něm pýchu. Inspirativní pro mne ale je církevní život kněží - otevřenost ke druhému, odpouštění, pravidelná modlitba, vzájemná podpora. Tady mohu i u sebe odhalit jisté rezervy, jak postupovat, aby můj život nebyl tak světský. Stačí jenom málo - chvilka meditace, myšlenka, v klidu věnovaná druhé osobě nebo lidstvu, hledání mimo-světských vlivů v každodenních jevech.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a mohl skrze ni ke mně zavanout dech jako z jiného světa i století.

Matt Baglio: Rituál. Příběh moderního exorcisty, Volvox Globator, Praha 2010
 
19. listopadu 2010

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz