Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Rytíř nesmí hledat důvod k odopčinku, musí být stále naplno v boji

Původní smysl a nejprostší význam slova symbol je věc, složená ze dvou přináležejících částí, odsud destička, prsten nebo medailon, rozlomené na půlky, a rozdělené mezi dva lidi na znamení shody. Dříve se pro symbol používalo dvou výrazů, z nichž druhý se dlouho nepřekládá a běžný je jen první výraz, symbol. Ten pochází z řeckého symballein, což značí vrhat, házet v souladu se semitským balal - prolévat šířit, vrhat. Sloveso vždy vyjadřuje pohyb a souvisí s vírou, pohybem k posvátnu. Druhý výraz zní syntéma a vychází ze slovesa syn-desmeó, spojit dohoromady. Právě toto slovo znamená všechny druhy pout, především sociálních, a mělo by nahradit nesprávně používané slovo symbol, které bylo užíváno jen v souvislosti pouta mezi lidským a božským - pouta věčného. První navozují rozumové, psychologické a látkově popsatelné vztahy, ty druhé pak vztah duchovní a nepopsatelný. Symboly se posuzují dle vztahu ke konkrétní náboženské tradici, bez níž nemohou být uchopeny. Syntémata lze dělit do 16 tříd, např. logická, spjatá s přeměnou, vlastnická nebo filosofická.

Po tomto trošku teoretizujícím úvodu, který asi neumím docenit, byť mám etymologii velmi ráda, začíná mít text spád: Jako příklad autor rozebírá syntéma X.
Porozumění symbolům i syntématům vyžaduje v prvé řadě zapojení pozornosti - proto v literatuře, která obsahuje syntémata a tradiční symboliku, nalézáme tolik hádanek, tajemných bájí, bizarních a zjevně absurdních vyprávění. Mistři se distancovali od mentálních návyků, majících zhoubný vliv na duševní vývoj.To, co neskryli, představuje jen nepatrný hisk, který je spojen s povrchním a zcela jasným rozumem, jenž bývá neprávem zaměňován za rozum, který je rozumem srdce.
X jako řecké Chí, jako latinská desítka, jako znak násobení, jako trojí neznámá alchymckého díla, třiadvacátý předmět v řadě.
Když počítáme na prstech a dojdeme k pěti, pak je máme všechny roztažené. Topto gesto je vidět ve struktuře římské číslice V, představující hieroglyf ruky, jež je redukována na úhel, který svírá linie malíčku a palce. Deset jsou dvě ruce, a mohly by být na znamení uzavření počtů zkřížené v zápěstí nebo s roztaženými prsty proti sobě. V prvním případě je to rozpětí, ale také pouta a odsud zákon, nad nímž si lze mýt ruce, ve druhém představa recipientu. Prsty a ruce obecně vyvolávají představu lidského působení, zkřížení rukou značí spojující se energie, aby se zvětšilo působení. Zároveň sebou díky svému poutu přinášejí umenšení svobody bytostí. Protože je spjato, stejně jako všechny syntémata ve tvaru klříže, s představou ohně, rozděluje ji na dva druhy ohňů: budující a ničící. Tak se objevuje základní protiklad svobody proti zákonu.
Je shodou náhod, že řecká iniciála toho, kdo zvěstoval Zákon, je X – Christos?
Věřím, že tato malá ochutnávka z hubené knížečky (jedná se o takřka doslovné citáty z různých míst textu) je nejlepším doporučením čtenáři, stejně jako příjemná obálka s ilustrací Martina Stejskala s příznačným názvem: Pocta Fulcanellimu.

Redé Alleau: O povaze symbolů, Malvern, Praha 2008
 
říjen 2008

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz