Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Litanie k Freudovi aneb Jsou vegetariáni agresivní?
Jan Stern: Totem, Incest a dokouzlení buržoazie

První kniha tohoto autora, Média, psychoanalýza a jiné perverze, se mi z podstatné části nesmírně líbila. Psychoanalytický výklad pohádek sice nemusím, ale podobných úvah byla v dílku jen menšina a kniha zaujala neotřelými nápady, pozoruhodnými spojeními a interpretacemi i svižným způsobem psaní. Na druhý díl jsem hleděla s nedůvěrou - po tak krátké době další dílo? Věru rychlá odpověď na úspěch první knihy, až příliš rychlá. A vše nasvědčuje tomu, že druhá Sternova kniha je invalidním sestrou díla prvního. Takové nedochůdče.

Nejdřív bych ozřejmila svůj vztah k psychoanalýze, což může osvětlit kritiku recenzovaného dílka (bude následovat). Nikdy jsem nezáviděla žádnému hochovi penis a nechtěla jsem se stát chlapcem; nebyla jsem zamilovaná do svého otce a nepředstavovala jsem si jej jako sexuálního partnera; nepociťovala jsem tudíž ani potřebu vystrnadit matku z rodiny. Důsledkem je, že na psychoanalýzu nevěřím. Pokládám ji za krajní interpretaci psychologických projevů poplatnou puritánské době, v níž na sebe (nejen) Freud mohl nejlépe upozornit a tím si získat ostruhy - zdůrazněním sexu. Což také důsledně učinil. Psychoanalýza je hrubě materiální interpretace psychologických postojů právě díky tomu, jak vypichuje pohlavnost a cpe ji v její nejhmotnější podobě všude, kam to jde. Tím zajisté lichotí těm, kdož nejsou schopni nebo ochotni uchopit duchovní zákonitosti - protože tyto odvozuje z života nemluvněte. Dobro a zlo se stávají dobrým a zlým prsem, potřeba poznání a moci se redukuje na zadržení stolice, žena je chápána jako méněcenná proto, že jí něco "chybí".
Přečíst knížku, jejíž převážná část se přehrabuje v psychoanalýze, není z tohoto pohledu nikterak pozitivní zážitek. Výborný je začátek knihy, v němž autor pitvá film Moucha. Mnohým závěrům sice trošku chybí šťáva (démoni moderního člověka nejsou ničím jiným než trapnou infantilitou...tak jako v mýtech - str.21). Navazující kapitolka o Černobylu je trochu hluchá - ale aspoň nás připraví na psychoanalytické orgie, začínající třetí kapitolou - končící až v části o médiích, která je, mimochodem - až na ty hrozné vály o vegetariánství - nejlepší částí knihy.
Celkově se autorovi do textu dostává jakási prapodivná osobní ideologie, značná arogance, ba až jistá forma neslušnosti (např. Adornové, Heideggerové, sr.245-6 - podobnou terminologii užívalo Rudé právo; o stranu dřív vyřizování účtů s Martinem Škabrahou, což připomíná veselé magie). Oproti první knize je jazyk intelektuálský a až na pojednání o médiích i odtržený od běžné reality. Tak jako sama psychoanalýza, které se nezbavíme ani na jediné stránce.
 
Zuzana Antares, říjen 2007

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz