Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Nalézt v hradbách bránu, která není vidět
"Na počátku dvacátého století... byl dosti nesrozumitelný i pojem symbolu," píše v předmluvě k této knize Georges Dumézil. Je tomu ale dnes jinak? Obliba doslovných výkladů symbolů je tak obvyklou, že se nad ní pozastavuje jen okultista, a to ještě ne každý. Okultno se přímo dotýká symbolů a mělo by s nimi umět pracovat.

Za jeden z nejdůležitějších symbolů, nebo přesněji z nejdůležitějších okruhů symbolů, lze pokládat symbol středu. Posvátné místo směřování všech cest, všeho usilování, protože ty zde končí, pozbýva-jíce smyslu. Leč ó hrůzo, jsou i takoví magičtí znalci, kteří symboly středu ze svého vnímání zrušili, ba co víc, zrušili i posvátno. A aby to nebylo málo, zrušili také cesty a cíle, protože nic nemá smyslu, kaž-dý jsme jiný a nic neplatí. To jsme to dopracovali.
Takoví lidé se stali vězni času. Polapeni v sítích Máyi vlečou se životem tam a zase tam, ulpívajíce na pomíjivých radostech - být první, mít majetek, být známý. Co jiného jim zbývá, když posvátno nevidí, střed zrušili a cesty za naplněním pokládají za přežitek období romantismu. A zkuste jim někdo vysvětlit, že mnoho počátků a konců nedává žádný počátek a konec, že čas je iluzí, která tu je i není a že cílem usilování člověka, a to i v magii, prosím!!!, je právě dosažení středu a zrušení času.
Možná se jich chopil bůh-svazovač, ten, který ovládá magii a nevystupuje vůči svým protivníkům pří-mo. Jejich duše tak zůstaly lapeny a nepomůže, než rozvázat jim uzly. Teprve pak se objeví jejich plodnost v plné síle, a oni vystoupí jako perla z lastury - a jako Kristus z hlubin vod, kam se ponořil v průběhu křtu, aby bojoval s vodním darkem.
Kniha pojednává o symbolech středu, o posvátnu, o podsvětí, pojednává o čase i bezčasí, o neko-nečných vesmírných cyklech a o jednotě protikladů i jednotě člověka sám se sebou. Hovoří se zde o magii, o svázanosti i o schopnosti rozvazovat; také o plodnosti a a čistotě vody, i o její beztvarosti a o tajemných boblických symbolech, které vůbec nebyly první. To vše vysvětluje Mircrea Eliade svým nepřekonatelným nadhledem na 179 stranách paberbackového vydání obsahově velmi pěkného díla.

Mircea Eliade: Obrazy a symboly, Computer Press, Brno 2004.
 
Zuzana Antares, březen 2007

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz