Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Recenze: Voda má
Před-recenze knihy, kterou k vydání chystá Nakladatelství Tomáše Janečka



Časy, móda a mobily se mění, a právě tak pružně by se měly měnit, přizpůsobovat, i naše názory. Jenže sebestředná pýcha člověka doby technologické, soustředěného spíše na kvantitu než na kvalitu, a soustřeďujícího naprostou většinu svých činností směrem ven, rychleji a hřmotněji, až do vesmíru, proměnila názory v dogmata a vesmír v lidském mozku a vědomí v něco zbytečného a zdržujícího. Vida, ukazuje se, že tudy cesta nevede a že babky kořenářky šly správným směrem právě tak jako šamani všech věků.




Poslední doba sice přinesla a téměř denně přináší různá vylepšení a technické objevy, ale stále čekáme na nějakého nového Newtona, Einsteina, a především Schweitzera, Gándhího nebo Junga, tedy na někoho, kdo přinese zásadní objev, který vše převrátí na tu sice křehčí, ale důležitější lidskou stranu. Ekonomové už to také vědí právě tak jako neurologové a fyzici: člověk, stav jeho vědom a světa je dlouhodobě daleko důležitější než všechno to, co momentálně vyrábí a spotřebovává.

Co když ovšem onen objev objevů už je tu, jen jsme si ho v té záplavě informací nevšimli, a co když i on bude všeobecně pochopen a doceněn (tak jako například princip, na kterém fungují právě mobily) až za padesát let?

Co když je tak jiný a podivný, že nám zatím nedošlo, jak je převratný?

Možná je až příliš samozřejmý a jednoduchý. Jako všechno geniální.

Je to něco, co může radikálně změnit naše (často velmi dogmatické) názory na duchovnost. Která, jak zatím nemnozí vědí z praxe, a jedinci z četby zahraničních vědeckých časopisů, existuje, a je (měla by být a zcela jistě bude) běžnou součástí života každého z nás.

Je to něco, co může radikálně změnit naše postoje k vlastnímu zdraví.

Je to něco, co může radikálně změnit naše postoje ke zvuku, k hudbě, zpěvu, a především k vlastnímu hlasu.

Je to něco, co může radikálně změnit naše postoje k praktické ale i teoretické ekologii.

Je to něco, co může radikálně změnit naše názory na průmysl, výrobu potravin, stravování, medicínu a život vůbec.

Jde o to, čeho jsme vy i já plni: jde o vodu. Mou i tu vaši. Protože každý z nás jsme ze 70% z vody.

Voda má nejen neuvěřitelné kvality a podoby, ale i dosud netušené kvality. Citát z knihy japonského vědce zní to jako rčení našich babiček: "Musíme ctít vodu, vnímat ji s láskou a vděčností, a dostaneme se nám pozitivních vibrací a pozitivní změny. Pak se změní voda, změňte se vy, změním se já. Protože vy i já jsme voda."

Vida. Že by další z babičkovských rčení a rad, která jsme vyhodili na smetiště dějin, a která se dnes ukázala, podpořena posledními objevy, jako nanejvýš platná a pro naše zdraví užitečná?

Masaru Emoto se začal o vodu zajímat vážněji až ve svých 43 letech (vodoléčba ho

zbavila bolesti nohy). Za dalších deset letech pak začal fotografovat vločky. Přesněji krystaly vody. Jeho kniha Poselství vody (Messages from water) z roku 1999 pak příznačně, na prahu třetího tisíciletí, vykročila na nenápadnou, ale o to efektivnější pouť kolem světa (do současné doby byla přeložena do více jak dvou desítek jazyků a například v USA byla měsíce na seznamu bestsellerů).

Emoto zjistil, že čím je voda, kterou nechá rychle zmrznout a fotografuje v mikroskopu, špinavější, tím hůř vypadající a nepravidelnější krystal z ní získá. A že z vody z vodovodního kohoutku často žádný krystal nevznikne.

Věc má ovšem i druhou stránku: ukázalo se, že když na zkumavku, ve které byla špinavá a všelijak znečištěná voda, působil Emotův výzkumný tým písničkou, nebo na ni nalepil nějaké pozitivní slovo (nejlépe funguje "láska" a "vděčnost"), voda se nějak vzpamatuje a začínají se objevovat náznaky krystalů.

Ukázalo se tedy, že na "kvalitě" vody, kterou zatím bereme více než lhostejně a samozřejmě, a ze které jsme, záleží. A jak.

A že záleží i na kvalitě našich myšlenek, a že asi vůbec není jedno, jestli myslíme pozitivně nebo kriticky a negativně, nebo jestli ve své "pokrokem" zaslepené zahleděnosti směrem ven ignorujeme základní evoluční danosti našich těl a mozků.

Fotografiemi takto "zviditelněná" voda je totiž tím nejpádnějším, nejsrozumitelnějším a jakýmikoliv politickými frázemi nezničitelným důkazem o ušpiněnosti a devastaci jak životního prostředí a vody kolem nás, tak nás samotných.

Jaká že je ta naše voda? Jaká je voda má? Bohužel špinavá a stále více nefunkční. Právě tak jako my.

Co když opravdu přímo, ač pro naše vlastní smysly nezjistitelně, ovlivňujeme nejen sami sebe (a své blízké), ale také své okolí a prostředí, a také svou planetu, daleko víc, než se zatím odvažujeme i jen tušit? Už nějakou dobu víme, že myšlení výzkumníků ovlivňuje jimi zkoumaný mikrosvět kvarků a atomů, a také začínáme tušit, že právě tak ovlivňujeme svým chováním, mluvením, ale i myšlením, svět lidí a věcí kolem nás. Co když ovšem totéž platí i v rozměrech planety?

V případě fotografií krystalů vody je pak irelevantní spekulovat o tom, jestli byl a je tvar vyfotografované vločky "zformátován" samotnou přírodou, nebo (což by ovšem byl ještě "hmatatelnější" důkaz o vlivu myšlení člověka na svět, ve kterém žije) přímo myšlením Masaru Emota a členů jeho týmu.

Máme-li na své okolí takový vliv, jak fotky krystalů vody naznačují, negativní zprávou je, že v rozměrech planety sice (našimi smysly) dlouho není vidět, že se děje něco špatného, ale pak stačí "kapka vody", pohár trpělivosti Matky Země přeteče, a planeta se začne ošívat a vrtět. A zemřou statisíce lidí a turistický ráj se změní v peklo.

Pozitivní zprávou pak je, že přitom stačí rozhodnout se a pak systematicky začít působit na naše prostředí a planetu jinak, pozitivně, léčebně. Je to logické a snad i zarytým materialistům pochopitelné - máme-li na vše zatím vliv převážně negativní (viz stále častější přírodní katastrofy), právě tak ale můžeme mít vliv pozitivní. Jen se do toho dát. Emotovy fotky vloček to viditelně potvrzují.

A co když ve smyslu rčení "Nemůžeš z pasti, dokud nevíš, že jsi v ní", jsou Emotovy fotografie krystalů vody tím tak potřebným zviditelněním nejen slepé uličky vývoje stále méně rozumně se chovajícího člověka, který sám sebe nazval "rozumným", ale i počátkem řešení? Nitkou, kterou lze začít rozmotávat klubko globálních, ale i lokálních a individuálních problémů současnosti?

Vypadá to, že děti našich dětí se budou učit a běžně citovat jak Einsteinův vzorec E = mc2, tak Emotovu větu (tak ještě jednou a čtěte pomalu a pozorně: "Musíme ctít vodu, vnímat ji s láskou a vděčností, a dostane se nám pozitivních vibrací a pozitivní změny. Pak se změní voda, změníme se vy, změním se já. Protože vy i já jsme voda.")…

Protože voda má je i voda vaše a naše. Protože koloběh vody (v mém těle i v našem životním prostředí) a podstata života, který z vody vzešel a ve vodě se stále rodí, je stále zřejměji, na rozdíl od toho, čím se zabývají média, tím, oč tu skutečně běží.

Voda má…





(Knihu Masaru Emota Skutečná síla vody vydá na podzim Nakladatelství Tomáše Janečka v Brně.)
 
9.9.2005

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz