Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Město za dveřmi

Zdánlivý návrat k realitě je výsledkem nejednoduché historie. Název předcházel dílu a jeho příběh je spletitý. Město za dveřmi je poselstvím vize, již jsem obdržela v mladém věku. Vize a její obsah pro mne byly důležité až do doby, kdy jsem se seznámila s obvyklejším názvem prostoru za prostorem, který jsem nazývala Město za dveřmi: astrální svět.
Možná je obraz jenom loučení s touto vizí, naivně čistou. Musela být nahrazena vyspělejšími a informovanějšími pojmy. Určitě to nebylo na škodu: je to jako loučení s dětstvím.


Ve městě za dveřmi se dalo jít odkudkoli kamkoli - stačilo vědět, kam chci jít a už to bylo. Uprostřed města stála velká knihovna, ve které bylo psáno o každém člověku, který kdy byl je a bude. Knihovnou se dalo procházet a dozvídat se o lidech, které jsem potkávala.
Když jsem jednou hledala sdělení o svém tehdejším (lidském) průvodci, našla jsem v jeho knize Modrou růži. Modrou růži mají ti, kteří se obětovali.
Prchající vizi nešlo zaznamenat jinak, než zpovzdálí. Na obraze už nejsem ve Městě za dveřmi, jen o něm vím a mohu se na ně zdálky dívat. Město nepatří do tohoto prostoru, ale někdy to tak může vypadat: Vznáší se kdesi mezi hvězdami. Každý je může navštívit, ale zdánlivá vzdálenost mnohé odradí. Dveře mohou pomoci - nemusí to být opravdové dveře, ale dveře jen tak. Každé dveře přece někam vedou.
 
1998

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz