Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

       Posledních jedenáct přidaných:

Recenze: Paralelní příběhy a paralelní světy

Lidé si vyprávějí příběhy už od pradávna, možná od té doby, co jsou lidmi; protože příběhy jsou to, co člověka tvoří a co mu dává minulost, přítomnost i budoucnost. A jak vyprávěné příběhy kolují od úst k ústům, zvolna se mění. Vypravěči rozvíjejí drobné peripetie, mnohdy i rozuzlení příběhů, doplňují pokračování původního příběhu a další příhody s hrdinou, který tak dobře obstál ve verzi, donesené k jejich uším. V dávných dobách takto kolovaly a rozrůstaly se archetypické příběhy, mýty, pohádky, pověsti.

Pokračování >>>

Kouzla II. - Jak najít partnera na pár dnů

Kouzlo se provádí na jaře za přibývajícího měsíce. Napište jméno osoby, na niž si myslíte, na kousek papíru. Na zahrádce nebo v lese natrhejte poupata, která se právě začala rozvíjet a vše svažte společně do čistého kapesníku. Večer, až budete mít klid, vezměte svázaná poupata s papírkem do obou rukou a tiše řekněte: „Ty… (jméno osoby) půjdeš se mnou, za Sluncem Lunou“ a potom schovejte uzlíček do prádelníku. Vytoužený protějšek vám jistě neunikne. Až budete chtít vztah ukončit, je třeba kapesník rozvázat. Papírek spalte, stačí zápalkou, a při tom myslete na ukončení vztahu. Poupata odložte do přírody, odkud jste je předtím vzali. Kapesník důkladně vyperte, nejlépe i vyvařte, abyste si pojistili, že se k vám partner už nevrátí.

Pokračování >>>

Kouzla I. - Jak se zamilovat

V průběhu své praxe jsem posbírala, ověřila, sestavila nebo opravila několik desítek kouzel a drobných rituálů. Připravuji z nich knihu, na níž se tímto můžete těšit. Ale některé kousky jsem z knihy vyřadila. Aby nepřišly nazmar, budu je zveřejňovat zde. A tu je první:

Pokračování >>>

O válkách bohů a podstatě Thelémy aneb Kdo nám skutečně vládne

Kromě Seta ještě koketuji s Horem, který je vládcem aeonu a svou bojovností je příbuzný mé povaze. Vcelku blízký je mi i Thoth, pán moudrosti a cest. Zvláště vztah k Horovi si budu muset ujasnit, protože se mi zatím nedaří vnímat jeho vliv a vliv Setův odděleně a občas se mi do sebe trochu pletou. Jeden podnítí druhého a za druhým vidím prvního... nebo že by celý problém byl právě v tomto? Zkusme si to vyložit. Ve světě idejí existuje vše v čisté, jednotné podobě. Nastává zde situace, kterou si necvičený člověk neumí představit - jednota protikladů. Každá myšlenka obsahuje v sobě svůj vlastní protiklad. Není odděleno černé a bílé, dobré a zlé. K tomuto oddělení dochází až projevením ideje ve světě fenoménů a samotnému procesu rozdělení v dyádu říkáme přechod přes Abyss. Zde, v nekonečné pustině, sídlí Choronozon, démon formy, který myšlenkou odívá tvarem a tím ji oddělí od věčnosti... Člověk je stavěný tak, že jednu část dyády chápe jako viditelnou a jednu jako skrytou. Viditelná část je současně pokládána za jaksi lepší. Tu skrytou pokládáme za zlou, démonickou; protože co není vidět, je podezřelé, nepřátelské a celé jakési temné. A temnota je skoro sprosté slovo. Povaha aeonů by zůstávala neurčitá, kdybychom si neujasnili, kterak se každé období staví k protikladnému principu. Ten je - zdánlivě nerovnovážně - zastoupen Setem. Teprve tak získáme dynamický obraz ukazující, jak a kterak protikladné jsou protiklady toho kterého aeonu.

Pokračování >>>

O rodinných poměrech Satana Odpůrce aneb Úvod do mytologie Thelémy

Za svoje osobní božstvo jsem si před dlouhými lety vybrala Seta, nebo možná si on vybral mě. Od loňských prázdnin se pokouším vejít s ním v bližší vztah. Bližším vztahem nemíním schopnost vidět jej, jako se fanoušci postmoderního konzumního umění dívají na kouzelné modré Navi s bárbínkovsky střiženými těly (Set je černý a vypadá trochu jako obluda). Bližším vztahem nemíním ani schopnost cítit jeho přítomnost nebo nechat si náznakově radit či jinak spolu neurčitě hovořit. Bližší vztahem míním - no prostě bližší vztah. Nejdřív krátce připomenu jeden ze základních mýtů učení Theléma:

Pokračování >>>

Recenze: Dnes mýtus v politice, dříve politika v mýtech

V poslední recenzi (Čistota půl zdraví... špína celé) jsem psala, kterak nás svými pozoruhodnými omyly může překvapit věda. Teď jako bych si názor utvrdila. Nejsem si zcela jista, nakolik byl autor vědecky erudován, na historická bádání, možná celý problém spočívá v tom, že byl profesorem literatury. Knížku jsem si sehnala v Levných knihách na doporučení kamaráda. Měla jsem kliku – měli poslední kus, a neměla jsem kliku, protože knížka je uťatá v půli odstavce stranou 727, která je přilepená k tuhé obálce. Jeden arch zřejmě chybí.

Pokračování >>>

Recenze: Čistota půl zdraví... špína celé

Nad tématem, které kniha zpracovává, by mne nikdy nenapadlo přemýšlet - o to jsem raději, že ke mně dílko vcelku náhodně přišlo. Koho by taky napadlo zabývat se smradem?

Pokračování >>>

O nepovšimnutých hrůzách nebeských a kterak rozum mágy doběhl

Motto: Poslední dobou se dějí divné věci... Třeba když čtu noviny, připadá mi, že moje tvář přebírá rysy slavných sportovců, umělců i politiků nebo i osob z černé kroniky. volně podle OK Band Kdybych měla charakterizovat magickou událost par excellence, zdůrazním dva základní rysy. Je to událost významná, burcující, dramatická. Taková, kterou nelze přehlédnout, zapomenout, taková, která je fascinující a otřese celým člověkem. Ale ještě výraznějším jejím znakem je to, že přichází zničehonic, nenadále a do probíhajícího řetězce dějů se vůbec nehodí, nezapadá tam; nelze ji předpovědět, nevrhá před sebe stín, není součástí naší existence. Ale najednou je tu. Je okamžikem, v němž se do našeho Universa prolne jiné, cizí universum, do nějž nevede cesta a k němuž nemáme vazby. A tento cizí svět se objeví, natropí spoušť a zmizí, aniž by zanechal náznak, kudy jej vystopovat. Zůstáváme stát bezradní, se zborcenou realitou, otřeseni působením bytostně cizí síly, a náš rozum se pokouší zachránit vykolejené ego a překotně plodí důvody toho, co se stalo.

Pokračování >>>

Rozhovor pro Právo, zima 2007/08

Tentokrát jsem od pana redaktora nedostala k autorizaci nic. Zveřejňuji proto svoje odpovědi na jeho otázky. Dlužno poznamenat, že výsledná podoba rozhovoru se nijak zásadně nelišila. 1) Lze se věštění z karet či jasnovidectví naučit? Věštění a jasnovidectví je dvojí - dosti rozdílné - umění a měli bychom si je rozlišit. Jasnovidectví je vrozená schopnost, kterou lze vycvičit, podobně jako talent k malířství nebo schopnost abstraktního myšlení. Někdo není vůbec jasnovidný, někdo jen maličko - ale vynikajících jasnovidců s nespornými úspěchy je málo. Tak jeden, vyjímečně dva za století. Ve 20. století se proslavil Švýcar Croiset (žil v první půli 20.st.), v současnosti není znám nikdo, což se může někomu zdát jako kontroverzní tvrzení, protože za jasnovidce se rádi vydávají mnozí. Jejich kousky jsou ale buď triky, sugesce nebo věštectví. Jasnovidectví spočívá v tom, že člověk vidí obrazy na dálku a ty jen popisuje. Něco jak vnitřní kino, přičemž se promítá to, nač jasnovidec zaměří svoji pozornost... což je nejčastěji klientova otázka. :-) Věštectví oproti tomu používá pomocných prostředků, které symbolicky odpovídají na položenou otázku, např. karty, čáry na ruce, postavení hvězd, datum narození. Na základě analýzy symbolů pak věštec dojde k odpovědi. Jeho prací je tudíž analýza symbolických prvků toho systému, který používá. Ke praxi věštce patří i vcítění, umění poslouchat, chlácholit, povzbudit - čili lidskost. (Jasnovidci bývají přímí a s pocity tazatelů si hlavu nedělají). Věštectví se naučit lze. Jasnovidectví se nelze naučit, protože je vrozeným talentem. Ten, kdo má aspoň kousky jasnovideckých schopností - čili silnou intuici, může být lepším věštcem, když svoje schopnosti rozvíjí.

Pokračování >>>

Umělé ráje

Avatar - slovo indického původu, avatára; pochází z hinduismu, v sanskrtu znamená sestup a přeneseně vtělení (inkarnaci) obvykle božské bytosti do fyzického těla za konkrétním účelem. Nejčastěji je používán pro Višnua. Avatar - slovo z newspeaku; název pro uměle vytvořenou identitu, která reprezentuje uživatele ve virtuální realitě. V diskuzních klubech stačí mít avatára dvourozměrného - ikonu, v on-line hrách jde o ideální zpodobení hráče pomocí trojrozměrnéo modelu. Často se hráč s avatárem ztotožní.

Pokračování >>>

Vzpomínky obráceně a Setovy tunely Dopisy o prvních krocích v magii

Nechce se mně poslední dobou vůbec do ničeho, jsem doma zasyslovaná a začínám být protivná sama sobě. Nemáš někdy pocit, že nenávidíš celý svět? Já ano. Začala jsem psát tuto věc - je to už pár týdnů. Jenže teď mi činí potíže i odchod do samoobsluhy na nákup, natož něco psát. Ale …mám jet s H. zase na Tři studny a nechci, aby to dopadlo jako minule: Měla jsem nachystáno takové povídání a říkala si, že je napíši, jen co se vrátím. Jenomže potom už bylo vše jinak. Hanka ležela ve špitále, já jsem ztratila orientaci v prostorech a … víš. Tak snad to teď dám dohromady. Možná pošlu hned, možná pošlu až potom, nevím.

Pokračování >>>