odhalení bratrstva nejušlechtilejšího Řádu Růžového Kříže
Vidouce, kterak jediný moudrý a milosrdný Bůh v posledních dnech oblažuje lidstvo svou milostí a dobrotou tak bohatě, že od něj získáváme stále bohatší a dokonalejší poznání Jeho syna Ježíše Krista a Přírody, takže se můžeme plným právem radovati ze šťastných časů, kdy nejenže se dozvídáme o druhé polovině světa, jež před námi dosud zůstávala skrytá, a nejenže jsou nám vyjevovány mnohé podivuhodné a doposavad nespatřené divy a stvoření Přírody, ale navíc mezi nás přicházejí mužové vládnoucí převelkou moudrostí, kteříž mohou obnoviti a přiblížiti k dokonalosti veškerá umění (dnes, žel, tak poskvrněná a nedokonalá); tak, aby člověk nakonec skutečně poznal svou velikost a cenu, a aby seznal, proč jest nazýván Mikrokosmem, a kterak jeho poznání obsahuje veškerou Přírodu.
Confessio Fraternitatis čili
vyznání vznešeného bratrstva nejslavnějšího Řádu Růžového Kříže, zaslané všem učencům Evropy
Nechť nic z toho, co bylo otištěno a dáno na vědomost všem ohledně našeho Bratrstva v dříve zmíněném manifestu Fama, není lehkomyslně přijímáno, aniž to je pokládáno za nepodstatnou či vyumělkovanou zprávu, či přehlíženo jako cosi, co jest pouze našim výtvorem. Neboť Jahve, náš Pán (vidouce, že jeho Sabat se kvapem blíží, pochopitelně spěchá, neb jeho čas či doba se blíží k prvnímu počátku) obrátil chod Přírody a vše, co bylo až dosud s velikou námahou a v každodenním potu tváře hledáno, jest nyní vyjeveno těm, kdo jen málo přispěli nebo o těch věcech sotva přemýšleli; avšak těm, kdo o poznání stáli, je nyní plnou váhou předáno, aby byl život těch, kdo si to zaslouží, zbaven dřiny a vyčerpávající námahy, a aby nadále nebyli otroky nestálé Fortuny; avšak špatnost nehodných a nezasloužilých byla potrestána trestem přísným a mnohonásobným.
Motto: ... A tak se stává, že člověk ztratí svoji vinu, a vymění ji za infantilní nevinnost; a znovu může shazovat vinu na zlého otce; a znovu může shazovat vinu na nemilující matku; a znovu může vinit své bližní ze svých neúspěchů, neboť on sám je nevinen a oni jsou vinni.
Po celou dobu je polapen v této příčinné souvislosti jako moucha v pavučině, aniž by si byl schopen povšimnout, že přišel o svou svobodu. Neboť ať by se rodiče a prarodiče a další prohřešili na člověku jakkoli, ten, kdo je skutečně dospělým, tyto hříchy přijme jako své vlastní podmínky, s nimiž je potřeba počítat. Jenom bláhový se zajímá o vinu druhých, protože ji nemůže změnit.
Ale moudrý se učí jen ze své vlastní viny. Ptá se sám sebe: Kdo jsem, že se mi muselo toto všechno stát? K tomu, aby na tuto osudovou otázku nalezl odpověď, se bude dívat do svého vlastního srdce.
C.G.Jung
Aleister Crowley And The Hidden God Rešerše celé knihy
Tato kniha je druhým autorovým publikovaným dílem o magii. Je to významně poznat. Kniha je úplně jiná než pozdější díla.
Především s některými pojmy se zde ještě vůbec neoperuje (např. Maatin aeon), od dalších názorů zřetelně v pozdějších pracích ustoupil (výklad Seta, víra v pokrok lidstva a dobrý konec). V tomto díle vychází Kenneth Grant velmi zřetelně z Crowleye, jehož chápe jako svou vnitřní autoritu. Na základě studia Crowleyových děl srozumitelně (sic!) vysvětluje pojmy, popřípadě definuje, v čem se jeho názor liší od Crowleyova. Mnohá východiska tak půjde snáze uchopit i v dalších dílech, ač se jejich význam posune. To může čtenáři významně pomoci – velmi dobře si vzpomínám, jak jsem v některých pojmech tápala, protože jsem tuto knihu neznala.
Každý by mohl položit otázku, proč by ji měl studovat a cvičit. Jsou to velmi přirozené a časté námitky těch, kdo k ní přistupují poprvé. Proto zde musí vše jasně a konkrétně vystoupit z mlhavých tušení a tradovaných polopravd.
Přinejmenším nechci ztrácet čas vysvětlováním, co Magie není nebo objasňovat, jak se toto slovo zneužívalo pro kdejaké kejklířské kousky, k hanebným zázrakům, které nyní podsouvají šarlatáni a podvodníci. Pojednání o tomto předmětu je možná příliš technické a rozsáhlé, ale vše je nutné vysvětlit od začátku.
Konečně mohu nabídnout celý stručný a občasně okomentovaný obsah této knihy. Pokusila jsem se vybírat z textu tak, aby celek dával smysl a aby se dalo poznat, o čem kniha je. Pravidla překladu jsem částečně nastínila v prvé části. Zde jen doplňuji, že jsem v textu ponechala neobvyklé výrazy, které autor používá.
Dále nechávám i první část, kterou jsem zveřejnila asi před rokem. Opravila jsem zde některé nesrovnalosti a pár slůvek doplnila.
Další poznámky k obsahu najdete přímo v textu.
Tento studijní text jsem nalezl na jakýchsi thelemských stránkách. Zaujme hned po prvním přečtení svou fundovaností, ale též místy trochu diskutabilními spekulacemi. Přesto jsem se rozhodl článek přeložit a zveřejnit. Překlad je mírně krácený.